Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění, pojednává o základní úpravě vlastnických práv k vlastnictvím předmětů nehmotné povahy, které byly vytvořeny za podpory veřejných prostředků. Zejména se pak jedná o ustanovení § 11 v souvislosti s ustanoveními § 15 a 16 uvedeného zákona, kde jsou upravena práva a povinnosti zúčastěných osob zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi podporovanými z veřejných prostředků.
Jde-li o výsledky veřejné zakázky, je vlastníkem výsledků poskytovatel dotace.
Práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, která není veřejnou zakázkou, patří příjemci dotace. Při spolupráci se třetí osobou (firmou), tzv. spolupříjemcem, se řídí práva k vytvořeným výsledkům a nakládání s nimi v závislosti na procentuální výši financování z veřejných prostředků (plně 100 %, 50 % – 100 %, 0 % - 50 %). Pokud firma výsledky spolufinancovala, má na jejich využívání přednostní právo.
Platná pravidla rámcových programů a podpory pomocí strukturálních fondů stanovují, že by měla být zachována práva vlastníků a zároveň by mělo být vytvořeno prostředí pro zajištění přístupu spolupracujících účastníků / partnerů k informacím, které do projektu vnesou, a k poznatkům, které vyplynou z výzkumné práce v rámci projektu, vše v rozsahu umožňujícím jim provádět výzkumnou práci nebo využívat výsledné poznatky. I zde je za určitých stanovených okolností nutné zapojení / informování příslušného orgánu – Evropské komise.
Duševní vlastnictví, které partnerům patří před začátkem projektu, tj. před uzavřením příslušné smlouvy a do projektu je vneseno a je potřebné pro projekt nebo pro užívání jeho výsledků se nazývá souhrnně „background – stávající znalosti“. Stávající znalosti zůstávají ve vlastnictví partnera, který s nimi do projektu vstupoval.
Jako „foreground – nové znalosti“ je pak souhrnně definováno duševní vlastnictví, které vzniklo v průběhu trvání příslušné smlouvy a je vlastnictvím účastníků, kteří je vytvořili. Nové znalosti vytvořené v projektu jsou ve vlastnictví toho účastníka, který je vytvořil. Tam, kde jsou nové znalosti vytvořené společně více účastníky, to znamená, že nové znalosti není možné rozdělit mezi tyto účastníky, budou nové znalosti spoluvlastněny, pokud se účastníci nedomluví jinak. Spoluvlastníci nových znalostí jsou povinni domluvit se na rozdělení a podmínkách výkonu vlastnických práv k novým znalostem - smlouva o výkonu spoluvlastnických práv. V případě, že nelze jejich podíly přesně určit, jsou společné, což by mělo být smluvně upraveno. Pokud tak neučiní, použije se subsidiární režim, který zajišťuje to, že společně vlastněné nové znalosti mohou být využívány některým ze spoluvlastníků, byť spoluvlastníci nedospějí k dohodě.
Projekty založené na spolupráci zahrnují sdílení / výměnu znalostí mezi partnery. Partneři si v projektech vyměňují jak své stávající znalosti, tak i své nové znalosti. Tato výměna je možná prostřednictvím systému přístupových práv, tj. partneři si navzájem umožňují přístup ke svým (stávajícím i novým) znalostem. Přístupová práva jsou práva nabytá licencováním a jiná uživatelská práva. Udělení přístupových práv, tj. umožnění přístupu ke znalostem, podléhá určitým pravidlům. Účastníci ale mají relativně velkou volnost v možnosti sjednat si vlastní finanční, časové a jiné podmínky pro výměnu svých znalostí. Každý z vlastníků, pokud není smluvně určeno jinak, má oprávnění poskytnout nevýhradní licenci třetím stranám (bez možnosti udělit podlicenci) za podmínky, že to dopředu oznámí ostatním vlastníkům a poskytne jim přiměřenou náhradu. Převod vlastnických práv k novým znalostem je možný. Je ale potřeba respektovat povinnosti týkající se nových znalostí, tj. na nabyvatele musí být spolu s novými znalostmi převedeny i povinnosti chránit, využívat a šířit nové znalosti. Účastník převádějící své nové znalosti o tom musí uvědomit další účastníky ve stanovené lhůtě a tito mohou proti tomuto převodu namítat. Avšak účastníci se mohou rovněž domluvit na tom, že si nebudou vzájemně oznamovat plánovaný převod nových znalostí na specificky určené třetí strany. Zamýšlený převod nových znalostí se oznamuje Evropské komisi jen ve výjimečných případech. Právo Evropské komise namítat proti plánovanému převodu nových znalostí je značně omezeno.
Výsledky s potenciálem průmyslového využití musí být ochráněny. Pokud vlastník nechrání svoje nové znalosti a ani jej nepřevede na některého z partnerů projektu, může Evropská komise ochránit tyto nové znalosti sama. Účastník projektu má využívat nové znalosti, které vlastní, nebo zajistit využití svých nových znalostí jiným subjektem. Konečně Každý účastník musí zajistit, aby nové znalosti byly šířeny. Společný postup účastníků v rámci šíření nových znalostí je možný a často žádoucí. Jakékoliv šíření ale nesmí být v rozporu s požadavky na ochranu nových znalostí, respektive s požadavky na využití nových znalostí. Samozřejmě další účastníci mohou namítat proti plánovanému šíření v předem stanovené lhůtě s tím, že jejich oprávněné zájmy týkající se jejich stávajících nebo nových znalostí by byly v důsledku šíření dotčeny.
Dále
